© Ad-Libri. Používá technologii služby Blogger.

Kontakt

Archiv

29. 4. 2014

Pecka jménem maturitní ročník

Těžký život maturanta. I tak se dá popsat nekonečné období vypitých hektolitrů kávy, moře slz, dokonce i usínání mezi studijními materiály. Uvědomujete si vůbec, že jsme zase otroky našeho státu? Kdybychom neodmaturovali, nepůjdeme na vysokou školu. Když nepůjdeme na vysokou školu, bude málo peněz, neřkuli vůbec žádné, tedy málo daňových poplatníků. Tedy chudáci poslanci začnou vystupovat jako pouliční umělci, plačící nad snížením platu z 500 000,- na 300 000,-. Složité? Ale kdeže. Když přidám trošku egoismu a sebestřednosti, tak prostě na nás maturantech závisí budoucnost naší země. Být maturantem není jednoduché, víte? Vstupem do nového roku to začíná, optimistickým přístupem a nabitým studijním plánem to pokračuje, a bohužel, slzami to končí. Mnohdy. Někdy se přidají i cigarety, alkohol, nějaký ten "šňup", ale pak světe div se, maturita je v kapse. Příšerná perspektiva. Ale já vám ukážu můj pohled na věc.


I takhle může dopadnout příprava na maturitu.

Začátkem školního roku jsem byla plná elánu, energie, s vypracovaným čtyřstránkovým studijním plánem. To bylo září.

V říjnu jsem zjistila (já hloupá), že se musím propracovat ke dvěma vysvědčením, ne pouze k jednomu, a elán společně s pracovním nasazením mě přešli. Bylo nutné vypracovat nový plán.

V listopadu mi začal přípravný kurz na přijímačky na práva. Optimismus a radost vystřídalo zděšení z toho množství papírů s úlohami typu: "Ve které zemi spí pan Bubíček a pan Ratlíček, když pan Minúsek spí v zemi rašeliniště, ale ani jeden nespí v zemi, kde svítí slunce?" Mimochodem, studijní plán není na světě, ale v přípravné fázi.


V prosinci si říkám, jak rychle to utíká, že za chvilku už maturuju, a že neumím zhola nic. Přichází tedy na řadu tisknutí maturitních otázek a jejich první čtení. Nepřipomíná vám to legislativní proces? Mimo to se usilovně připravuji na přijímačky na práva a modlím se, aby společenské vědy nebyly tak hrozné. Bohužel, přepadají mě slastné myšlenky na asistovanou či jinou sebevraždu a nostalgické vzpomínání na pana Bubíčka s panem Ratlíčkem z listopadu.

V lednu si již vypracovávám studijní plán a věším si jej na zeď. Následně je zmačkán a vhozen do odpadkového koše. Tam mě ty povinnosti na papíře straší až do příjezdu popelářů. Do toho mám ohromnou radost, že mám za sebou první pololetí, na vysvědčení se neusadila žádná pětka, a já se tedy můžu pořádně učit na maturitu. Světe třes se.

V únoru se třesu já, protože jsem přesvědčena o existenci druhého vysvědčení (i když v hloubi duše si přeji, aby to druhé vysvědčení odnesli na jinou planetu), stále ještě nematuritního (krucinál) a studijní plán letí opět do koše. Probíhá však druhé čtení maturitních otázek a nové zjištění, že stále vím úplné hovno. Tak! Navíc mě čeká první kolo přijímaček na práva. Snad jsem pečlivě připravená a pan Ratlíček s panem Bubíčkem mě podrží. A myšlenky na sebevraždu se mění na touhu po nějaké omamné látce, protože jsem ve stresu, jestli vůbec dorazí přihlášky všem školám, které jsem se rozhodla obohatit svou budoucí přítomností.

V březnu jsem utěšována, že druhé vysvědčení se blíží, a zároveň vyděšena k smrti zprávou, že maturitní taky. Navíc mám za sebou druhý termín přijímaček na práva, kde jsem si mezi ostatními připadala jako bambusová tyčka. Tupá, dutá. A vysoká. A zelená k tomu.


V dubnu začíná pravý teror, druhé vysvědčení je tady. Po dlouhém modlení se k bohům naší galaxie se 28 lidí raduje, že bude připuštěno k maturitě. Já jsem mezi nimi. Náročný školní rok, který nás ale posunul do toho pravého maturitního.
Do toho Poslední zvonění, tedy učení se automaticky odkládá. Studijní plán letí do koše. Přichází pozvánka na další přijímačky, tentokrát v Brně, a já s hrůzou zjišťuju, že jsem do svého studijního plánu nezahrnula TSP. Inu, vypracovávám si nový studijní plán. Loučíme se s učitelkou, jak nám bude strašně chybět to její hulákání, přidáváme volejbalový míč (je nadšenou učitelkou tělocviku) podepsaný 28 zoufalci, s výstupním listem ještě obíháme instituce našeho gymnázia (po čtyřech letech konečně vím, kdo je u nás knihovnicí a kdo ekonomem), a s přáním úspěchu u maturity (strč si ty kecy ženská někam!), odcházíme domů.
Poslední zvonění proběhlo, bohužel jsme byli v lokalitě, kde se to hemží bezdomovci, takže kromě smradu jsme nic moc nevybrali (aspoň jsme byli lidem pro smích). Ale zážitek to tedy byl. Kdy jindy můžete potkat pračlověka v ulicích, navíc žebrajícího, viďte.
Přípravy na TSP jsou v plném proudu (konečně) a já konečně zjišťuju význam slova perzistentní. Jen z té hromady srdíček, hvězdiček a křížků v logickém myšlení se mi nějak motá hlava. A to si představte, že je to jedním z kritérií pro přijetí na VŠ. Kristova noho.

A to je konec mého vyprávění. Tento výtvor vznikl na konci dubna. Velké grand finále (jestli jsem odmaturovala), se nedozvíte. Jen abyste měli představu, že krom maminek na mateřské dovolené mají i maturanti svoje bolístky.
Jenže z jiného pohledu (který jsem objevila před půl rokem a přijala asi před týdnem), to vypadá takhle: Za pár let na VŠ budu na ten maturitní ročník nostalgicky vzpomínat. Je jen jeden, tak si ho pořádně užijte! :)

2 komentářů

Anonymní

Asi ti to moc nepomůže, ale já si to nemůžu odpustit - celkem jsem se u toho článku nasmála :D
Každopádně obdivuji to, že máš neustále odvahu vrhat se do nových studijních plánů.
U nás na škole to bylo tak, že v září nám dali pracovní listy na maturitní práci, kterou jsme tvořili do ledna a řekli nám starejte se. Já tedy poctivě s prací začala už po novém roce a odevzdávala ji v nejzašším termínu. Co se pak učení na maturitu týče to prošlo kolem mě tak nějak bez povšimnutí :D Začala jsem asi někdy koncem února.
Ale něco jiného to je u mě, když já se spokojím s trojkama a u tebe budoucí právničky. Tak držím palce ať se všechno povede.
Alias

Andrea A pondělí, května 05, 2014

Alias:
Cílem článku bylo pobavit ostatní, tak vidím, že se to povedlo celkem úspěšně :). Nemůžu si zoufat, musím si z toho udělat legraci :D. A co se týče známek, věř, že ani budoucí právník není premiantem :D. To by ses divila, zvláště u mě :D

Okomentovat

Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)