Mám před sebou prázdnou stránku,
na ni smutnou, malou, černou kaňku.
Na papíře jako slza,
skví se,
září,
má na kahánku.
Tak tedy znovu obracím list,
když tu zvenčí slyším svůdný hvizd,
v hlavě však mnou zmítá hrůza,
přichází,
vleče se,
v kápi, blíží se.
A pak polibek hořký mi ulpěl na rtech,
to byla ona.
Tají se mi dech, pak zvolna hruď mi klesá,
přišla,
splynula se mnou,
moje múza.
Zdroj obrázku: google.com
Moc krásně napsaná a velmi zajímavá fotka :)
OdpovědětVymazatLovies 47
GIVEAWAY
Pane jo - uplně mi spadla čelist!
OdpovědětVymazatTo je tvoje dílko?
Úžasné!!!! :-)
Děkuju, potěšilo mě to :)
OdpovědětVymazatMoc pěkné! :) Mám ráda takové básně
OdpovědětVymazat