3. 6. 2014

Pro otrlé: Průvodce mou maturitou.

Share it Please
Ahoj ahoj, po dlouhé době se opět ozývám milí čtenáři! Ano ano, čtete správně nadpis, i taková psychická "ztroskotanina" jako já udělala maturitu. Konečně. A konečně se tedy můžu více věnovat svému čtení knih a psaní.
Abych to vzala pěkně po pořádku, poslední týdny byly vyčerpávající. Onen optimistický článek o maturitním ročníku se mi rozplynul před očima jako pyl roznesený větrem a já se definitivně utopila ve stovkách, co stovkách, možná tisících (!) papírů, kde jsem se musela naučit to, na co jsem se čtyři roky kašlala pečlivě připravovala. Ale to asi každý z nás, viďte. Stres vygradoval poslední večer před maturitou, kdy jsem se naprosto zhroutila a brečela a brečela. A třískala se hlavou o zeď (což mým nabytým vědomostem zrovna nepomohlo).

No a když konečně nastal ten den D (minulý čtvrtek), vzala jsem si k maturitě s sebou sestru jako morální podporu. Ve finále bylo zřejmé, že se se stresem potýká ještě více než já. :D Ono ukočírovat můj stav na zhroucení do stavu neutrál byla pro ni velká dřina, a za to jí samozřejmě patří můj velký dík.

Při zkoušení ze čtyř předmětů byla má nálada a psychické rozpoložení značně různé. Když byste dovolili, vzala bych každý předmět pěkně popořádku.

Angličtina
Tak u té jsem byla ze sebe zklamána. Doopravdy. Ano, sice jsem udělala dobrý první dojem, rozesmívala mou zkoušející i paní přísedící, ale o úrovni angličtiny nemohla být ani řeč. Tedy aspoň já si to myslím. Já, která mám dělat v červenci zkoušku, ze které si mám prý odnést certifikát s označením "B2", jsem u maturitní zkoušky spadla na úroveň třeťáka základní školy, a to možná i ten třeťáček by věděl více než já. No nebyla jsem ze sebe nadšená. A tedy tím víc překvapující pro mě bylo výsledné ohodnocení - výborná. Ještě se skoro plným počtem. No nevím nevím, jestli zaslouženě. Možná na sebe kladu příliš vysoké nároky. A kdyby vás zajímalo co jsem si vytáhla, tak hlavním tématem byl vzdělávací systém České republiky.

Český jazyk
Tak tohle pro mě byla Mekka celé maturity. Moje milovaná čeština, moje mantra a studna života. Jsem člověk s láskou ke knihám, opravdu nehynoucí láskou, obdivem k jejich autorům, a také vášnivá "pisatelka". A když jsem si s velkým napětím u mého srdce a třesoucí se rukou vytáhla Tracyho tygra, tak mi věřte, že v tu chvíli nebylo šťastnějšího člověka na planetě. Vytáhnout si moje oblíbené dílo, od úžasného autora, s úžasným tématem metamorfózy lásky, no před mou zkoušející jsem se málem rozpustila nadšením a něhou. Pusou jsem mlela takřka neustále, bez zastavení, ani dech mi nestačil.
Ale i samotné zkoušení mi přineslo nový poznatek. Opravdu dosud jsem nevěděla, že onu metamorfózu lásky v tygra jsme pochopili jen my Češi, jiné národy světa ne. Ani se tomu nedivím. V jistých dobách tady byla láska pohonem lidí.

Společenské vědy
Kdybych vynalezla stroj času, možná bych vám tady teď psala optimističtější řádky. Jenže takové štěstí ani mozek nemám, takže jedním slovem. Hrůza.
Víte, já jsem se zákonem schválnosti jsem dobrá kamarádka. Každou zkoušku nebo v důležitý moment za mnou přijde na pokec a ptá se mě, jak se mám. A protože z jeho přítomnosti nejsem nadšená, mám se vždy o to hůř. U zkoušení ze společenských věd jsem na tom nebyla jinak. Vytáhla jsem si otázku, která mi:
Za prvé nešla,
za druhé, jsem ji pořádně neviděla,
za třetí, je dle mého názoru nenaučitelná.
Sociologie.
No strašná věda. I u mé nenáviděné politologie bych byla schopna vymyslet toho dvakrát víc než u téhle příšery z podsvětí. A když učitelé pochopili, že jsem na mrtvém bodě a začali mi pomáhat, jak se dalo, měla jsem pocit, že v tu chvíli maturují oni, a já jsem zkoušející. Snažili se oba, za což jim tedy upřímně děkuji. I přes to málo, co ze mě dostali, mi tu maturitu dali, protože přeci vědí, že jsem chytrá holka, všechno ostatní ve společenských vědách mi jde, a ono "okno" u maturity má každý. Takže úspěch. Kdybych si ale vytáhla filozofii nebo právo, to by čuměli. Doslova.

** Tady udělám malou vsuvku. Na začátku jsem psala o kolísajícím psychickém stavu mé osoby. Po zkoušení ze společenských věd jsem se zhroutila úplně. Zabořila jsem se do lavičky a hleděla do prázdna. Bylo mi mizerně, na zvracení, dokonce jsem ségře řekla, že na dějepis už nepůjdu a odejdu domů. A ségra měla co dělat, aby mě ve škole opravdu udržela. Byla jsem na tom fakt mizerně. Takového člověka, v takovém stavu, v jakém jsem byla já, byste nenašli ani v léčebnách. Pak ale přišla světlá chvilka. Nebo spíš světlých patnáct minut. **

Dějepis
Mým posledním předmětem byl ten, na který jsem z vysoka kašlala celé čtyři roky. Nebavil mě, nešel mi, s učitelkou jsme moc dobře nevycházely. Ale protože jsem zodpovědný člověk, který myslí na budoucnost, zvolila jsem si jej jako maturitní zkušební předmět, protože na právnické fakultě je jej třeba (hrozné římské právo!), tak jsem si řekla, že se to naučím. Hodně optimistický přístup. Prokousávala jsem se pomalu dějinami od pravěku až po vstup ČR do NATO. Miliony let dějin jsem se naučila během dvou týdnů. Zasloužím si cenu.
Po kolapsu ze společenských věd jsem si řekla, že vinou onoho kolapsu je nedostatečné přehrabování se v klobouku s čísly otázek. Takže po vstupu do místnosti, kdy mi byl nabídnut klobouk s čísly, mi trvalo asi deset sekund, než jsem si číslo vytáhla. Byla tam devatenáctka. Svitla mi naděje. To bylo totiž moje téma.
První republika. Nebo jinými slovy - ČSR v letech 1918-1938. To nadšení byste mi mohli klidně ubírat, a já bych byla pořád stejně nadšená. Na potítku jsem popsala skoro dva listy papíru (na rozdíl od společenských věd, kde to byly dva řádky). Zkoušení bylo pro mě příjemné. Mluvila jsem, mluvila, v duchu proklínala pana Hitlera, jak nám to všechno zdevastoval (což asi zkoušející vycítila, jinak si neumím vysvětlit ten její výraz plný zloby :D). Se svým výkonem jsem byla spokojená, ale věděla jsem, že to nebude stačit. A nemýlila jsem se. Má učitelka dějepisu je detailistka. Vynechte jediný letopočet dějin, a máte průser. Jenže chuděra pořád nechápe, že to, co ona učí už čtyřicet let, my máme umět za krátké čtyři gymnaziální roky, takže je jasné, že výpadky mít budeme. Nejinak tomu bylo i u mě. Ale základ a celou situaci daného období jsem chápala, takže prostě detaily jsou mi k ničemu. Maturitu mi dala. S tím Hitlerovským výrazem.


Víte, celý ten den byl pro mě strašný. Na výšce tomu nebude jinak, ne-li ještě hůř, takže si pomalu zvykám. Jen pro představu - v maturitním období (měsíc) jsem zhubla 4 kila, prodělala zánět ledvin, zánět močových cest, naspala jsem za každou noc ne více než čtyři hodiny, a málo jsem jedla. Tak. A teď prodělávám ozdravnou kúru :D.


A co vaše maturita? Vypadala podobně?

P.S. Mám hodně velký skluz v četbě knih (no utrpení pro mě být bez knih), takže v brzké době jsem přibudou určitě minimálně tři recenze.

P.S.2: Kdo tvrdí, že maturita je jednoduchá fraška, nechť mě navštíví a já mu to pár ranami vysvětlím.


Přečtěte si fejeton na téma maturitního ročníku, a srovnejte své pocity s mými :). 

6 komentářů:

  1. Moc blahopřeju ke zvládnuté maturitě! Koukám, že jsme maturovaly z úplně stejných předmětů a taky se mi povedlo vytáhnout si ze základů společenských věd co, co jsem chtěla nejméně (ekonomika, brrrr).
    Každopádně máš to za sebou a teď už jen ten zasloužený klid! Jo a jedna rada - vím, že se ty nervy strašně těžko ovlivňují, ale osvědčilo se mi alespoň nešidit spánek a stravu, pak má tělo víc sil na boj s nervy a mnohem líp se snáší i občasné (ale opravdu jen občasné) učící celonočky. Pak se i mnohem líp soustředíš a víc si toho zapamatuješ, jen je potřeba se nevystresovat předem a potlačit ten pocit, že to flákáš ;-).

    OdpovědětVymazat
  2. Ach! :D
    Maturovala jsi skoro ze stejných předmětů jako já, akorát místo dějepisu jsem si dala Marketing Management. :)
    Dopadla jsem skvěle, tedy né úplně perfektně a výborně, ale mně druhé místo ve třídě stačí. :D Mám jednu dvojku - jedna spolužačka to dotáhla na samé. Ale vyznamenání byla jenom dvě... což mě upřímně překvapilo - na to, jak se tam všici šprtali, bych byla řekla, že bude tak 5 vyznamenání :D A ona jenom 2 :D
    No na maturitu jsem si začala dělat otázky týden předtím. Celý druhý pololetí jsem totiž byla přesvědčená, že budu maturovat až v září :D Neodevzdala jsem totiž takovou věc na Marketing Management, což byla podmínka klasifikace. Ale učitel mi dal šanci ještě, tak jsem to odevzdala později a je to. :D
    Na angličtinu jsem se neučila vůbec - pro mě je Mekkou právě angličtina totiž. :D Miluju ten jazyk, naplňuje mě, někdy i MYSLÍM anglicky :D I češtinu mám ráda právě proto, že bych si přála být spisovatelkou. :) Tak z obou předmětů jsem dostala jedničku naštěstí. :)
    Společenský vědy jsem neočekávaně ošéfovala také dost dobře, tedy také na jedničku! :D Vytáhla jsem si psychologii a filosofii. Sociologie mě děsně zajímá - je zvláštní, že tolika lidem, co znám, nepřijde pochopitelná. Já ji chtěla dřív jít studovat na výšku, než jsem zjistila, že výška není nic pro člověka, co se neumí učit a NIKDY nic neodevzdá včas. :D
    No a Marketing a Management, ... na to jsem měla superštěstí, protože tam 10 otázek jsem neměla vypracovaných z 50-ti :D Naštěstí jsem si vytáhla i otázku na to, o čem jsem měla referát ve škole - psychologické a sociální přístupy v managementu. :D To je, jak správně lidi motivovat a stimulovat, když jsi šéf nějaké firmy. A jsou tam zahrnuté teorie motivace a prostě supr.
    Ale velkoobchody a maloobchody to pokazily a vyčarovaly z tohohle předmětu dvojku. :D

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj, děkuju za odpověď na můj komentář, ale poprosím tě, abys příště odpověděla sem na blog. :) Já vždycky u svého článku čekám komentář, který se TÝKÁ článku a pak jsem děsně zklamaná :D
    Jinak na jaký obor se chceš dostat na VŠ? Asi něco s českým jazykem? Možná literaturu? :P

    OdpovědětVymazat
  4. Blahopřeji k úspěšné maturitě a také přeji, aby ses dostala na zvolená práva. Ale jednoduché to nebude, protože v zájmu o studium práv bývá velký převis.
    Syn ten končí druhý ročník studia zaměřeného na informatiku a jen tak "ze sportu" si dal přihlášku na práva v Brně, že by je dělal jako druhou školu. Získal asi 89 %, ale na přijetí bylo třeba ještě víc a ocitl se asi 50. pod čarou.

    OdpovědětVymazat
  5. Tak tedy velká gratulace ke zvládnuté maturitě:)I když je docela šílené,co tomu všechno předcházelo a jak jsi to prožívala,to je mi fakt líto.Ale teď si budeš konečně užívat zasloužené volno:)Jinak díky za tvůj komentář,jsem ráda,že jsi na můj blog zavítala.A jestli se ti tam líbilo,budu ráda,když přijdeš zase:)Vidím,že máš ráda knihy a taky ráda píšeš,tak to je super:)

    OdpovědětVymazat
  6. Miloš: No, jednoduché to nebude, a není, to vidím ve svém prozatímním umístění v přijímacích zkouškách a pomalu mě opouští naděje.

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)

Čtete nejraději

Rozbor literárních děl (nejen) k maturitě - návod

V tomto článku bych Vám ráda poradila, jak rozebrat literární dílo (pokud tedy se rozhodnete pro rozbor sami) správně a tak, abyste u ústní ...

Díky za návštěvu!


TOPlist

Kontakt

Název

E-mail *

Vzkaz *