Pěkné úterní dopoledne (nebo ráno?),již před mnoha dny jste mohli zaznamenat, jak jsem se zamilovala do spisovatele Chrise Cartera, toho spisovatele, který všechny své zkušenosti ze studia kriminální psychologie úžasně zúročil v knize Popravčí.
Neméně úspěšný byl i se svou knihou Dvojitý kříž. Jde o jeho první dílo z jeho tvorby. A když to zhodnotím jako celek, tak s každým dílem se Chris Carter ve svém psaní zlepšuje. A jelikož byl vynikající již na začátku své spisovatelské "kariéry", nevím, do jakých výšin úspěchů se chystá ještě vydat.
V této recenzi se opravdu zaměřím jen na knihu, nějaké to krátké povídání o spisovateli najdete v recenzi Popravčího. Kniha Dvojitý kříž, v originále The Crucifix Killer, vyšla v roce 2009, u nás pak v roce 2012.
Detektivové se představují
Již v předchozí recenzi knihy Chrise Cartera jsem se docela hodně rozepsala o hlavních protagonistech, detektivu Robertu Hunterovi a jeho partnerovi Carlosi Garcii. V knize Dvojitý kříž autor lehce odkrývá osobnost Roberta, kdežto ve druhém díle ji ukáže úplně. Nejvíce informací však v této knize najdeme právě o Carlosi. Jde o muže z Brazílie, kterého přidělili Robertovi jako nového partnera k vyšetřování vražd, po smrti předchozího partnera Roberta. Já osobně jsem si Carlose zamilovala ihned, jen jsem trošku na vážkách, co si myslet o jeho vztahu k práci. I když v případu stojí na mrtvém bodě, není další stopa, přesto Carlos vysedává po nocích v kanceláři a hledá a hledá a hledá. A nemá to jako "bažant" jednoduché, jeho prvním případem je sériový, velmi brutální vrah, a Carlos nestačí vše vstřebávat. Přesto se s tím vším postupně srovnává, dokonce se velmi rychle zlepšuje v hypotézách a celkově ve vyšetřování, a Robert si jej nemůže vynachválit. Že se ale Carlosi něco přihodí při jeho prvním případu, to netušil.
Brutalita na prvním místě
Na různých místech města Los Angeles, města světel, kde se ukáže každý, kdo má spoustu peněz, jsou nalézány mrtvoly. Všechny tyto osoby byly trýzněny, mučeny psychicky i fyzicky, a nakonec většinou podlehly zraněním, která jim způsobil vrah. Na všech těchto případech by nebylo nic zvláštního, kdyby se ovšem neobjevovaly zcela jasné shody s Robertovým předchozím případem. Každá z obětí měla totiž na šíji vyřezán symbol dvojitého kříže, toho symbolu, který používal vrah na označení svých obětí. V Robertovi se začínají probouzet hrozné vzpomínky na dlouhé měsíce pronásledování onoho vraha, a když jej konečně dopadli, Robertův instinkt jasně napovídal, že je to špatný člověk. Nikdo mu nevěřil, vraha přeci měli, tedy ho popravili injekcí. O dva roky později se začaly na šíjích obětí objevovat symboly dvojitého kříže znovu. Jak je to možné? Jak může znovu vraždit ten, jenž byl popraven? Detektivové Robert a Carlos se pouštějí do vyšetřování, a nemají to rozhodně jednoduché. Neznámý vrah neustále Robertovi volá na osobní telefon, naznačuje mu indicie dalších činů, snaží se v něm vzbudit pocit viny. Obětí stále přibývá, vrah je stále více brutální, ať už stahuje oběti z kůže zaživa, nebo je pomalu usmrcuje nakažlivým virem. Vše s přesností profesionála, nikde nejsou žádné důkazy, a detektivové musejí dělat cokoliv pro jeho dopadení. Ocitají se tak ve světlech nočních barů, klubů, prostitutek a nebezpečných dealerů. Robert se seznamuje s ženou jménem Isabella, ta mu pomůže se v případu posunout, a Robert s Carlosem se chytají každého stébla. Jenže někým byli svedeni na špatnou stopu. Kým? Zvrat ve vyšetřování přijde jako blesk z čistého nebe, Robertovi přistane jediná myšlenka, která mu objasní celý případ. Ale kde má partnera Carlose? O pár minut později mu zazvoní telefon, a on pochopí...
Působivá scenérie
Autor jako v každém ze svých úžasných děl ukazuje vynikající schopnost popisu prostředí. Jakmile totiž čtete pasáž, ve které se nalézají například v klubu, v nějakém domě právníka, v dřevěném domě nebo i v Robertově bytě, přesně si danou lokalitu představíte. A když popisuje okamžik, kdy "se z parkoviště s úsměvem na tváří vytrácí neznámá černá silueta", mrazí vás v zádech. To se mi na knize líbí, navíc Carter používá opravdu bohatou slovní zásobu na tyto popisy. Neméně dobře si vede také u popisování místa činu a zjevu obětí. I samotnému čtenáři se tak může zvednout žaludek.Dokonalá bytost
Co mě opravdu zaujalo, byl autorův záměr s Isabellou. Je v knize popsána tak dokonale, jako žena, o které by mohl snít každý muž na světě. Až se mi tomu místy nechtělo věřit. Krásná, vtipná, přitažlivá, chytrá, svůdná, vystudovaná vědkyně? Copak to jde všechno dohromady? A zrovna Hunter měl to štěstí? Podezřelé, nemyslíte?* * * * * * *
Ani nevím, co bych do tohoto odstavce měla napsat. Po přečtení druhého dílu Cartera, Popravčího, jsem věděla, že i jeho první kniha bude nanejvýš dokonalá. A nemýlila jsem se. Opět napínavé dění, skoky v místech děje, spousta lidí, až se vám z toho hlava zamotá, a působivé rozuzlení. To je celý Chris Carter. A já jsem ráda, že můžu mít jho knihy v knihovničce. Jen bych knihu nedoporučovala čtenářům, kteří neustále někam spěchají, protože jakmile ke knize sednete, budete ji muset dočíst, nenechá vás, ať ji jen tak zavřete. Já jsem se hodně vztekala, když mě někdo vyrušil.
Myslím, že všichni z vás vědí, že Chris Carter napsal ještě třetí knihu s názvem Noční lovec. Mám ji objednanou, a úplně se na ni třesu! :)
* * * * * * *
Nakladatelství: BB/art s.r.o.
ISBN 978-80-7461-447-7
Copyright © 2009 by Chris Carter
Zdroj obrázků: google.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)