7. 4. 2014

POEZIE | Spojeni navždy

Share it Please
Spojeni navždy


Časně z rána sedmého dne,
blesk rozdělil srdce ve dví.
V tu chvíli jí přeběhl po zádech mráz,
netušíc, že někde život zhas.

Hodiny ubíhají, hodiny minou,

temné stíny dveřmi se linou.
Sápá se ke stolu, oči zalité slzami,
vždyť i plynoucí minuty jsou ohavné mrhání.
Tam, kde po večerech spolu seděli,
sahá nyní po stříbrné čepeli.
Tam kde muž za ruku ji bral,
nůž pod kůži lačně se dral.
Červeň svým odstínem zalévá stůl,
i tady je srdce zlomeno v půl.

Časně z rána sedmého dne,

spojili se.
Navždy.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)

Čtete nejraději

KNIHOMOLNÍK | Proč se neřídit knižními recenzemi

Znám lidi, kteří jdou do knihkupectví a koupí si knížku. Pak jedince, kteří jdou do knihkupectví, podívají se na "bestsellery" ...

Díky za návštěvu!


TOPlist

Insta