O autorce

Každý mě zná jako Andy. Taková jsem nejraději. Je mi 22, miluju život a lidi kolem sebe, každý z nich vám totiž může něco důležitého dát či předat, nebo dokonce naučit.

Do svých devatenácti jsem bydlela se svou rodinou ve vesnici na východě republiky. Život na vesnici mi hodně dal, zábavu, zkušenosti, bezostyšnost, reálný pohled na věc a odolnost. Jsem za tu dobu opravdu vděčná. Byla plná neskutečných momentů, které jen tak nikde nezažijete. Na podzim roku 2014 jsme se s partnerem sestěhovali do malého bytečku v Praze a v něm žijeme doteď.

Od malička jsem vyrůstala s knihami. Vzpomínám si na svou první knihu - byla to encyklopedie. Strávila jsem v ní strašně moc času, fascinovaná všemi fakty týkající se vědy, přírody, lidského těla, vesmíru a já nevím čeho všeho ještě. Od té doby jsem knihy milovala, v domě rodičů je pořád taková menší knihovnička (no, troufám si říct i knihovna) se všemi těmihle stoletými společníky mého dětství. Strašně ráda jsem i předčítala, četla si nahlas, jako malá jsem dokonce napodobovala ty, kteří mluví v dokumentech, strašně jsem je obdivovala, takže jsem si vzala nějakou knihu o zvířatech, zalezla si někam kde jsem byla sama, a snažila se číst tak precizně a šikovně, a hlavně zvučně, jako ti muži či ženy v těch dokumentech. Četba byla moje vášeň, i na základní škole samozřejmě, potom přišla střední škola a s ní i nejneoblíbenější termín "povinná četba". Díky této četbě jsem poznala nádherná díla, úžasné styly psaní, koncepce, i doby, ve kterých byly knihy napsány, a od té doby jsem četla ještě víc. Od povinné četby jsem přešla plynule ke krimirománům, psycho, thrillerům, a začala i psát knižní blog. Není to tak dlouho, ale jsem za to ráda, protože mám potřebu předat svoje znalosti dál.

Miluji literaturu. V knihách nevidím jen knihy, jen další možnost si něco přečíst, jen další možnost jak říct "mám splněnou další položku ze seznamu." Knihy jsou pro mě neprobádaný svět autorova myšlení, představivosti a hravosti. Kolikrát si říkám, co při psaní této knihy autor prožil? Kde všude kvůli jejímu tvoření byl, co všechno jej tvorba té knihy stála? Proč jej napadlo psát tak ponurý příběh nebo jak je možné, že tak rozumí ženskému myšlení? Autory knih mám ve velké úctě a vážím si jejich práce, dávají nám ostatním totiž naději, že jsou s námi, když zrovna nemáme parťáka.

Velmi ráda píšu. Ve skutečnosti když mě potkáte, nejsem moc výřečný člověk, jsem tzv. "poslouchací". Lidé to mají rádi, protože většina jich jsou zase pro změnu povídaví jedinci. A právě má záliba a okouzlení psaním kompenzuje, podle některých, můj "hendikep" málomluvnosti.

Jsem přátelská povaha. Když bych vám měla sebe samou popsat tím, co o mě kdy někdo řekl, vypadalo by to, že byste se dozvěděli, že jsem silná, nezávislá, umím podpořit, dokážu vytáhnout člověka z průšvihu, jsem loajální, velmi empatická a na svůj věk až příliš vyzrálá. Takže čemu z toho budete chtít věřit, je už jen na vás.

Jsem prostě svá, nestydím se a jsem spokojená. :) Moc ráda bych si jednou pořídila mopsíka a nedávno jsem si konečně po dlouhé době opět vybrala malého hadího kamaráda :).


Více o mně také:
21 faktů z knižního světa Andy

Ad-Libri

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)