POEZIE | Vandal

Tato kraťoučká básnička vznikla za jednoho krásného slunečného dne, kdy jsem relaxovala v místním lesoparku a poslouchala zpěv ptáčků. A záviděla kolemjedoucím ty jejich kolečkové brusle. Uvažovala jsem tak nad během času a pak vzniklo toto dílko :)


Vandal

Už se šeří, už oblaka padají,
nyní jen temné stíny pomalu ožívají.
Představa kalná,
mysl jasná,
je považován za prostého blázna.
Stránku za stránkou trhá,
nemyslí si, že by životy mrhal.
Nač vědění vstřebávati,
nač se učiti,
ty listy se mrtvé zdají,
to, co je dávné, už nebudou schopny sděliti.
A přec je pálí,
přece je ničí,
psané životy.
Čas.

Ad-Libri

Miluji studium, miluji knihy, miluji literaturu, a nejraději přemýšlím nad verši známých básníků. Po světě chodím před dvě desetiletí a a na tomto blogu ráda sdílím své zážitky z cest, svou vlastní literární tvorbu, tipy pro studenty a studium obecně. 

1 komentář:

  1. Zánět ledvin a k tomu maturita? O jéje, to je tedy kombinace! Ale určitě to dobře dopadne :)

    Je skvělé, když autor k dílu připíše i informaci, za jaké situace vzniklo, dost to pak čtenáři řekne :)
    Myšlenka básně je vskutku zajímavá, nenapadlo by mě nazvat čas vandalem, ale v podstatě ničí dost úspěšným způsobem :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)