27. 5. 2015

Polibek múzy

Share it Please
Mám před sebou prázdnou stránku,
na ni smutnou, malou, černou kaňku.
Na papíře jako slza,
skví se,
září,
má na kahánku.

Tak tedy znovu obracím list,
když tu zvenčí slyším svůdný hvizd,
v hlavě však mnou zmítá hrůza,
přichází,
vleče se,
v kápi, blíží se.
A pak polibek hořký mi ulpěl na rtech,
to byla ona.
Tají se mi dech, pak zvolna hruď mi klesá,
přišla,
splynula se mnou,
moje múza.







Zdroj obrázku: google.com

4 komentáře:

  1. Moc krásně napsaná a velmi zajímavá fotka :)
    Lovies 47
    GIVEAWAY

    OdpovědětVymazat
  2. Pane jo - uplně mi spadla čelist!
    To je tvoje dílko?
    Úžasné!!!! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkné! :) Mám ráda takové básně

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)

Čtete nejraději

KNIHOMOLNÍK | Proč se neřídit knižními recenzemi

Znám lidi, kteří jdou do knihkupectví a koupí si knížku. Pak jedince, kteří jdou do knihkupectví, podívají se na "bestsellery" ...

Díky za návštěvu!


TOPlist

Insta