27. 10. 2015

KNIHOMOLNÍK | Moje největší čtenářské úchylky

Share it Please
Jsem čtenář. A jako správný čtenář mám i své drobné úchylky, které ze sebe nedostanu. Ztotožníte se s některou z nich? :)


  1. Po zakoupení/půjčení knihy, úplně první věc, kterou udělám je, že ji očichám. Ale ne jen vnitřek knihy, já očichám obal, a potom s naprostým pocitem blaha nasaju tu vůni knihy uvnitř. Nevím, zda to přirovnat k nějaké závislosti. 
  2. Než se začtu, musím si přečíst všechno ostatní. Anotaci, informace o autorovi, kdo to vydal, kdy, další tituly autora (pokud jsou uvedené), a prolistuji si knihu pro zjištění způsobu uvádění kapitol, jak je která kapitola dlouhá (zvyk ze školy).
  3. Mám spoustu záložek, a stejně je nepoužívám. Když mi poštou přijdou nějaké objednané záložky, jsou tak hezké, že si je většinou vystavím, a v knihách se válí poukazy od Orsay nebo a dalších obchodů, a nebo kapesníky či jízdenky. Jednou jsem v knize našla dokonce papír od bonbonu...
  4. Nenávidím přebaly, které nakladatelství cpou na každou knihu. Já se tak snažím dávat si pozor, abych nepoškodila knihu, a první, co se časem stane je, že se přebal prostě natrhne, v horším případě roztrhne. A navíc se věčně posouvá!
  5. U obzvlášť napínavé knížky, kdy jsem netrpělivá, si přečtu poslední stránku knihy. Většinou se potom při čtení zase uklidním. Já vím, je to děs. 
  6. Zásadně nečtu chválené knihy, ale ty nechválené. Nevím, čím to je. Mně je těch nechválených knih za prvé líto (i jejich autorů), za druhé chci zjistit, proč byla vlastně ta kniha tak špatná. U chválených knih není co zjišťovat.
  7. V poličce mám spoustu koupených knih, které chci přečíst, ale stejně se k tomu nedostanu, protože si buď nakoupím další, nebo mi přijdou recenzní výtisky, a já mám prostě doma moc, moc nepřečtených knih.
  8. Nenávidím, když u čtení knihy někdo kouří. Sakra lidi! Já mám vždy nutkání člověku to cigáro vzít, zahodit, a ukázat, jak se čte kniha. Vždyť to ten papír nasaje, a potom, no fuj!

A co vaše čtenářské úchylky? Máte nějaké? :)


Zdroj obrázku: google.com

8 komentářů:

  1. Jo, ta sedmička, to jsem celá já :D
    Jinak já si vždycky zakládám knihy jízdenkami - hodně cestuju, tak mám vždy pár po kapse a alespoň když přijde revizor/průvodčí, tak mám lístek hned po ruce :)

    OdpovědětVymazat
  2. Take ctu posledni stranku:D. Nesnasim to napeti, kdyz nevim, zda hlavni hrdina neumre :D

    OdpovědětVymazat
  3. Ja zas zasadne ctu chvalene knihy, ktere pote obvykle strasne kritizuju, protoze nechapu, co se na nich lidem libi :D

    Paradoxne obvykle najdu nejaky skvost v necem, co ma "spatnou" reputaci nez naopak :)

    OdpovědětVymazat
  4. Adriena H: Ano ano, to je přesně ten důvod :D. Ale třeba u Říjnového seznamu je velice těžké nepřečíst si poslední stránku, vzhledem k Jefferyho způsobu psaní knihy, to by totálně zdevastovalo čtenářovy pocity a autorův záměr.

    Kerris Kate: Je dobře, že všichni čtenáři nejsou ovce, a mají každý vlastní názor. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Já očichávám knihy klidně i v knihkupectví. :D Snažím se to dělat potají, ale pochybuji, že se mi to podaří... nebo ohmatávám takové ty knihy s hebkou obálkou, takové přímo miluji. :)

    Jo, anotaci také musím přečíst, ale informace o autorovi si většinou nechávám na konec (teda pokud to není krátké, v opačném případě si to klidně přečtu na začátku).

    Já se nějak snažím číst oboje. Ať už chválené či nechválené knihy. Knihy, u nichž se každý rozbrečí a já u nich neuroním ani slzu (to mě pak strašně mrzí; naposledy teď u Verity, kterou jsem dneska dočetla... předtím to byly Hvězdy.) a naopak knihy, u kterých nebrečí nikdo (nebo jsemo tom nikde nečetla) a já u nich smočím kapesník. :D

    Já ze všech záložek, které mám, používám maximálně tři, u ostatních je mi líto je použít. :D

    Já si přebaly většinou sundávám, ale u Verity a Krvavé lázně, kterou jsem četla předtím, jsem udělala výjimku. Verity má takovou tu obálku, které ráda ohmatávám a Krvavá lázeň ji měla takovou krásně autentickou... :)

    Kdybych si přečetla poslední stránku knihy, nedokázala bych si to čtení vůbec užít...

    Jo, s tou knihovnou plnou nepřečtených knih to mám stejně. Také mi chodí recenzní výtisky a taky si věčně kupuji nové knihy (všichni se ze mě můžou zbláznit :D), takže nepřečtené knihy jsou asi nekonečný problém...

    Nerada čtu knihy někde v zakouřeném prostředí, ale stejně si tu knihu vezmu - i když vím, že půjdu někam do hospody -, protože, co kdyby náhodou...

    OdpovědětVymazat
  6. Tereza Mikulová: No joo, hladké přebaly mám taky ráda, ale vypadá to docela zvláštně ,když pořád hladím tu knihu :D. Záložky tři? To je si myslím docela úspěch :D
    A děkuju za komentář, potěšil mě :)

    OdpovědětVymazat
  7. Jsem jediná, kdo knížky prostě neočichává? Já nevím, nějak mě to nikdy nelákalo, a to knížky miluju... :D
    Jinak teda já za svoji úchylku považuju právě záložky, který nejen sbírám, ale hlavně fakt používám a naopak si libuju v tom, když můžu záložku barevně a/nebo tematicky sladit s knížkou. Pak před rozečtením knížky obvykle strávím pár minut rozhodováním, která záložka k ní bude nejlepší. :D Jízdenkama zakládám prakticky jen tehdy, když těsně před odjezdem někam popadnu novou knížku a na záložku zapomenu, jinak prostě nemůžu... :D

    OdpovědětVymazat
  8. Arvari, ty neočicháváš? Jé, unikát :D. A je pravda, že někdy se rozhoduji i já, kterou záložku do knížky, ale neslaďuji :D.

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)

Čtete nejraději

Rozbor literárních děl (nejen) k maturitě - návod

V tomto článku bych Vám ráda poradila, jak rozebrat literární dílo (pokud tedy se rozhodnete pro rozbor sami) správně a tak, abyste u ústní ...

Díky za návštěvu!


TOPlist

Kontakt

Název

E-mail *

Vzkaz *