STUDIUM | Má rutina v produktivní studentské ráno

Continue Reading...

STUDIUM | Jaký smysl má mít "rutinu"?

V dnešním uspěchaném světě plném nejistoty, sarkasmu a ironie, až se z toho hlava točí, je fajn mít nějakou jistotu. Já ji vidím v rutinách. Proč? Čtěte dál.

Nemusím přemýšlet.

Paradox, zdá se vám? I ne. Před pár lety se mi stávalo, že jsem (ať už po opuštění postele ráno nebo po návratu z práce večer) nevěděla, kam dřív skočit, má činnost probíhala v naprosté většině případů nahodile, a to nemluvím o nešvaru, který se mě držel, a sice neustálé sledování televize. Pak se něco zlomilo a já zjistila, že den má 24 hodin, které se dají s naprostým klidem využít. Od onoho zlomu jsem už nikdy nezažila stav "nemám čas, nestíhám". Abych se ale vrátila zpět k jádru věci, pokud si naplánujete nějakou rutinu, tak už v tom slovu vidíte, že jde o rutinní úkony. Nemusíte nad ničím přemýšlet, prostě v klidu děláte to, co víte, že dělat máte, protože jde o zvyk.

Např. můj večer vypadá tak, že:

Připravím večeři.
Postarám se o zvířátka, která se v domácnosti nachází (prosím, partner se nepočítá, jen pro pořádek).
Večeře zmizí.
V deset vypínám notebook.
Připravím snídani na druhý den (pokud ji připravuji dopředu).
Uklidím kuchyň.
Vypiju si čaj.
Vezmu všechny možné bylinkové tinktury, které jsem si naordinovala.
Sundám si kontaktní čočky.
Osprchuji se.
Přivedu se do stavu blaženosti pomocí dvou krémů na noc.
Odcházím přesvědčit partnera, že je čas jít do postele.
Partner mě přesvědčil, že ještě není čas jít do postele.
Argument, že už nemám v očích kontaktní čočky, zabírá.
Odcházíme do postele.

Takže nadpis "nemusím přemýšlet" se na mě nevztahuje, já totiž v jednom bodě rutiny přemýšlím, kdo ví, který to je, nechť napíše do komentářů. Vy ostatní samozřejmě nemusíte přemýšlet.

Rutiny mně pomáhají podporovat disciplínu.

Žádné výmluvy. Kroky jsou naplánovány, šup, jen se pustit do jejich plnění. A každodenní opakování vám pomůže si tu disciplínu vybudovat i mimo rutinu, věřte mi.

Rutiny zvyšují produktivitu.

Když ráno vstanete a splníte ty úkony, které znáte, zhruba do osmé ráno, jste plní elánu a celí šťastní, jak vám to jde od ruky. Tak co bych ještě šla udělat? No jasně, vyprat, vysát, přečíst dvacet stran knihy, a ještě stihnu zajít do lékárny pro ten lék na bolest hlavy.

Už nikdy nezaspíte.

Součástí rutiny většinou bývají (u mě to tedy nehledejte) i časové plány na to, kdy vstát z postele. Pokud se svou rutinou stanete posedlí, už nikdy nezaspíte.

Už nikdy nepůjdete spát.

Protože se vám ta organizace začne tak líbit, že budete mít kalendář i na jeden jediný den. Takže jen jednu rutinu denně ano? Jinak se nikdy nevyspíte, protože přeci spánek u tak organizovaného člověka, jako jste vy, rozhodně nepřipadá v úvahu.

Tak, kdo už vymýšlí rutinu? :)

Continue Reading...

STUDIUM | Povinnosti: vyzkoušejte pět způsobů, jak si udržet disciplínu

Čtenáři, kteří navštívili pár mých článků, se mohli dozvědět, že studuji kombinované studium (ovšem říkám tomu dálkové, jelikož jeden víkend v měsíci ještě neznamená, že jsem skoro prezenční student) na FHS UK. Kromě toho též pracuji, věnuji se řadě mimovolným aktivitám, což většina lidí z mého okolí nechápe, "vždyť toho máš přece tolik!"  Avšak všechno je v hlavě a pokud si nastavíte, že toho máte moc, tak toho moc mít jednoduše budete.

V tomto článku se s vámi podělím o způsoby, které mi pomáhají zůstat produktivní, i když mám pocit, že nevím, co dřív a nejraději bych všechno hodila za hlavu.

Pečlivá organizace

Bez diáře ani krok. Vzhledem k tomu, že potřebuji nastudovat kvantum knih, do toho mít rozvrh na blogposty sem na Ad-Libri a k tomu chodit do práce a sportovat, si do diáře zapisuji už snad i den, kdy mám vytřít podlahu. Co z hlavy přenesu na papír, neřeším, a plnit potřebné povinnosti je snazší, když je máte na seznamu. Někdy se však z toho množství motá hlava a i přes organizovanost nejste schopní nic udělat, protože se vám nechce. Co s tím? Mrkněte na další tip.

Nejdůležitější nejdřív

Když se kouknu do svého seznamu povinností a vidím deset věcí, zjednoduším si to. Vezmu si papír a na něj obřím písmem napíšu to nejdůležitější, co je na seznamu. Jen jednu věc. Pokud mám v seznamu např.:

• vysát/vytřít
• připravit blogpost
• čtení důležité knihy 30 stran
• sociologie dvě kapitoly
• psychologie revize výpisků z pěti kapitol
• nakoupit potraviny
• trénink box
• jóga

Tak z tohoto celého seznamu je pro mě nejdůležitější sociologie, jelikož vím, že jde o nejtěžší povinnost, do které se mi nebude chtít. Proto si napíšu na papír velkým písmem SOCIOLOGIE DVĚ KAPITOLY, položím si jej vedle sebe, popadnu knihu a studuji. Nic jiného nevnímám, vedle mě leží ten papír s obřím nápisem, který mě bude strašit tak dlouho, dokud jej neudělám. Když mě něco bude rozptylovat, kouknu na ten obří nápis, který mě zase s pokorou vrátí k práci. V tu chvíli není žádný "to-do list", jen jedna jasná vize.

Pokud byste se nejdřív pouštěli do těch jednodušších věcí, jako např. já ze seznamu výše, do úklidu, nákupu, sportu a čtení knihy, nikdy se k sociologii nedonutím, protože:

1. Vyplýtvám energii na méně důležité věci, které můžou počkat.
2. Vytvořím si zdání falešné produktivity - mám pocit, že udělám hodně povinností ze seznamu, přitom to nejdůležitější stále není hotové.

A nic z toho my nechceme, proto je fajn si k diáři sednout a úplně nejdřív udělat to nejdůležitější / nejtěžší / nejotravnější. Zásobu energie a "svěží mozek" tak budete mít k dispozici právě na toho strašáka, a uvidíte, že zbytek vám již půjde levou zadní.

Buďte v módu letadlo

Nejčastější zkáza produktivity. Mobily, notebooky, notifikace, oznámení. Jakmile studujete / pracujete / uklízíte / píšete / ..., nikdy nebudete plně soustředění, pokud pořád budete koukat na mobil a kontrolovat sociální sítě, pokaždé si sami budete rušit pozornost. A pokud vím, mozku nějakou dobu trvá, než je plně soustředěný na činnost, kterou děláte. Čili vypněte všechna zařízení, která vás mohou rušit, případně je aspoň přepněte do módu letadlo, pokud je vám vypínání proti srsti. Když někdo něco bude potřebovat, ozve se znovu a to už určitě budete k dispozici. A ze sociálních sítí vám nic neuteče, bude to tam "viset" pořád, věřte mi. 

Pravidlo tří vteřin

Tohle pravidlo mi velmi pomohlo při budování nových návyků (a to hlavně u vstávání brzy ráno). Vždy, když mám něco udělat, v hlavě si napočítám do tří a pak jdu tu záležitost udělat. Rychlé, efektivní. Během těch tří vteřin se pozornost zkoncentruje a pak můžu využít co největší množství kapacity mozku, jelikož jsem se soustředila po tři vteřiny a můžu jít v klidu pracovat.

Např. u již zmíněného vstávání brzy ráno; po zazvonění budíku jej vypnu, sednu si, napočítám do tří a pak lezu z postele. Nemám tak čas přemýšlet nad tím, jak se mi nechce z postele, o kolik minut bych mohla posunout příští zvonění budíku apod. Jedna, dva, tři. Jdu.

Takže až příště budete přemýšlet nad tím, že se vám do něčeho nechce, počítejte.

Brzké vstávání

Chcete-li udělat co nejvíc, vstávejte brzy. Den bude delší, víc stihnete, a není nic lepšího, než si sednout k práci v době, kdy všichni ostatní ještě spí. Máte klid, nic a nikdo vás neruší a představte si, že už kolem deváté dopoledne budete mít hotovou práci, zatímco ostatní teprve budou začínat. Nechce se vám vstávat? A komu ano? Podívejte se na výše na pravidlo tří vteřin a proměňte svoje ospalé ráno na ráno produktivní.

Používáte nějaké ze způsobů uvedených výše? Co děláte vy pro svůj produktivní den?

Continue Reading...