© Ad-Libri. Používá technologii služby Blogger.

Kontakt

Archiv

5. 5. 2014

Vandal

Tato kraťoučká básnička vznikla za jednoho krásného slunečného dne, kdy jsem relaxovala v místním lesoparku a poslouchala zpěv ptáčků. A záviděla kolemjedoucím ty jejich kolečkové brusle. Uvažovala jsem tak nad během času a pak vzniklo toto dílko :)


Vandal

Už se šeří, už oblaka padají,
nyní jen temné stíny pomalu ožívají.
Představa kalná,
mysl jasná,
je považován za prostého blázna.
Stránku za stránkou trhá,
nemyslí si, že by životy mrhal.
Nač vědění vstřebávati,
nač se učiti,
ty listy se mrtvé zdají,
to, co je dávné, už nebudou schopny sděliti.
A přec je pálí,
přece je ničí,
psané životy.
Čas.

1 komentářů

Andullie středa, května 07, 2014

Zánět ledvin a k tomu maturita? O jéje, to je tedy kombinace! Ale určitě to dobře dopadne :)

Je skvělé, když autor k dílu připíše i informaci, za jaké situace vzniklo, dost to pak čtenáři řekne :)
Myšlenka básně je vskutku zajímavá, nenapadlo by mě nazvat čas vandalem, ale v podstatě ničí dost úspěšným způsobem :)

Okomentovat

Děkuji Vám za každý názor, připomínku či nápad :)