Jak jsem již zmiňovala v předchozím článku, jsem zastáncem tzv, rutin, a je jedno jakých. Ať už jde o ranní, večerní, nedělní, odpolední... Každý člověk (potažmo student) by měl mít návyk na určitý typ rutiny. Nejen že taková rutina pomáhá utvrdit pravidelnost v plnění povinností (nebo i takové maličkosti jako je snídaně), ale hlavně nám v dnešním světě plném nejistot dává vědomí něčeho jistého.
V tomto článku vám (budu se snažit co nejstručněji) popíšu, jak vypadá má každodenní ranní rutina (a to ve dnech, kdy nejsem v práci). A jelikož já osobně plním všechny své studentské povinnosti do dvanácté hodiny ranní (kdy je mozek ještě svěží a plný sil), bude to rutina vpravdě studijní. A pokud máte svou rutinu, podělte se se mnou o ni dole v komentářích, ráda čerpám inspiraci. :)
Mezi sedmou a devátou
Mezi sedmou a devátou se uskutečňuje vše, co nemá se studiem vůbec nic společného. Ve čtvrt na osm nás s partnerem budí naši dva papoušci dožadující se své snídaně. Buďto sedí v kleci, zpívající na celé kolo, nebo jeden z nich přilítne do postele a snaží se nás z ní vytáhnout všemi možnými (ne-li podlými) způsoby.Když se tedy z té postele vyhrabeme, odcházím připravit snídaní papouškům a posléze i partnerovi. Tak, máme osm hodin, já obstarám svou osobní hygienu, připravím partnerovi obživu do práce, následně jej vyprovodím z domu (samozřejmě ve vší počestnosti) a vracím se zpět do domu uklidit ten brajgl, který při těchto přípravách vznikl.
Já se převleču do něčeho, co mi nepřipomíná možnost zahrabat se do postele a čtyři hodiny z ní nevystrčit hlavu, nasnídám se a připravím si vše potřebné ke studijnímu dopoledni.
Tak, máme devět hodin, jsem připravena studovat.
Mezi devátou a dvanáctou
Mezi devátou a dvanáctou se neděje nic neobvyklého, prostě sedím za stolem a studuji. Záměrně píšu studuji, ne učím se. Protože studium je u mě proces prokousávání se knihami, učení je u mě finální opakování toho, co jsem vydolovala při kousání těch knih.V průběhu mého usilovného studování si ordinuji každou půl hodinu pěti až desetiminutové přestávky. Za prvé déle než půl hodiny neudržím pozornost a za druhé někdy se věnuji tak náročným tématům, že potřebuji mozek na chvíli zaměstnat absolutními (s prominutím) kravinami, takže v té desetiminutové pauze navštívím YouTube a zhlédnu buďto epizodu pořadu Partička nebo něco z repertoáru slavné dvojice Kaiser-Lábus, případně do vyhledávače napíšu heslo "Petr Bezruč - Ostrava". Doporučuji všem, kdo se potýkají s depresivními tématy při svých studiích.
Po pauze následuje další půl hodinka učení, do dvanácti stíhám mít zhruba čtyři nebo pět půlhodinových studijních cyklů (závisí na délce přestávek). U toho si vypiju jeden hrnek kávy a sním buďto dobroty, které jsem upekla při přemýšlení, co dám partnerovi do práce k jídlu, nebo dobroty, které jsem nakoupila v záchvatu přemýšlení, jaké suroviny koupím k přípravě toho, co dám partnerovi do práce k jídlu.
* * * *
Přeji vám hodně zdaru při plnění svých studijních či pracovních povinností. :)
Takovýho společníka bych hned brala!:-)
OdpovědětVymazat